Filozofický problém - rychlejší než světlo?

jkt> k tym polopriepustnym zrkadlam

1) polopriepustne aby sa svetlo dostalo len dnu a nie von'
2) tych zrkadiel je 6 (najprv mas kocku bez toho vrchneho zrkadla. Svetlo vojde dnu a odrazi sa von. ide o to, ci po polozeni siesteho zrkadla sa to stane neviditelne. Proste svetlo vojde dnu, ale nevyleze von.)
Vracím se ke svému příspěvku: Za předpokladu, že lano není upně napnuté uzel na chvíly udělám(jinak sem přetrhne). Ale co potom? Bude se lano protáčet? Přetrne se za chvíly? Nepřevorá se vesmír(velký třesk)?
Mimochodem může se zhroutit vlastní gravitací, ale to neřeším, zhroutit se může i naše planeta.
panove,

a) uvazujete o "samovolnem zhrouceni lana diky velke hmotnosti" - hm, na zacatku se ale pise, ze ma zanedbatelnou hmotnost :-)

b) polopropustne zrcadlo pracuje tak, ze polovinu svetla odrazi a druhou polovinu propousti, *ne* tak, ze by svetlo prochazelo pouze jednim smerem.
jak muze nekdo porovnavat LED diodu se zrcadlem?

c) ad vznik cernych der - ono to neni tak jednoduchy, jako ze se srazi par hvezd, udela to bum a mas cernou diru :-).

d) > k lanu - lano bylo hypotetické, tedy neuvažuje se o přetrhávání.
aha, a proc se teda v tomhle threadu mluvi o tom, jestli praskne nebo ne?

e) za predpokladu, ze lano neni uplne napnuty, tak uzel klidne udelas, pokud u toho neprekrocis mez pruznosti v tahu, dokonce se ani nebude nevratne deformovat. (kdyz uz jsme u toho, vetsina pevnych latek funguje tak, ze se pro urcitou deformujici silu nejdriv deformuje vratne, pro vetsi silu nevratne (vytaha se) a az pak se pretrhne.) pokud urcitou hranici prekrocis, lano samozrejme praskne, a je pomerne jedno kde. proste "pnuti" v materialu bude postupne smerem od konce narustat, tahle zmena se bude sirit dal ke druhemu konci, a kdyz v urcitem bode prekroci jistou "mistni" kritickou hodnotu (anzto lano neni dokonale homogenni, ze), praskne.
Taky se mi zda ze kdyz je lano maximalne napnute, jakakoli dalsi sila ho pretrhne, at je sebemensi,... Protoze se natahuje, natahuje, natahuje,..., az praskne. Ale kdyz se zkonci u toho posledniho natahovani, jakakoli dalsi sila ho pretrhne, protoze nejakou tou setrvacnosti na miste se i pri sve zanedbatelne hmotnosti projevi. Takze teoreticke lano ktere nemuze prasknout, nejde ani natahnout...
jkt: kupodivu bodu e) docela rozumím (tyhle všelijaké meze a podobné věci berem na škole)

Obecně mi ale šlo o to, aby lano mělo konstantní délku, čili aby, kdybych jej měl třeba metrovej vzorek, nešlo (viditelně) roztáhnout či smačknout.

A ten filozofický problém spočívá v rozporu - to, jak uvažuje normální člověk, proti tomu, co potvrzují Einsteinovy rovnice a tvrzení "nic nejni rychlejší jak světlo". Člověk si myslí, že když zatáhne za jeden konec lana (jakkoliv dlouhého), takže se druhý konec posune okamžitě. Ale to není pravda - následek nemůže být v naprosto stejné době jako příčina (pro představu - nabourám autem a umřu... bouračka je příčina, smrt je následek a je mezi nimi určité - byť sebemenší - časové rozpětí) - informace o tom, že se mají částice posunout apod. se musí přenášet. Vesmír se stará o to, aby se přenášely co nejrychleji, tedy rychlostí světla. A zde tudíž narážíme na problém, pokud taháme za mnohem delší lano, než si dokážeme představit. Jak se takové lano bude chovat? To mělo být smyslem téhle debaty.
Podle mýho je to učivo sedmý třídy.. akorát trochu předělaný (já sem v 9.)..

Co takovej Packalův zákon, kterej tvrdí, že se tlak šíří v kapalině rovnoměrně, ale stejně rychle, jako je tlačen.. dyt je to to samý, akorát to není v kapalině!
> Obecně mi ale šlo o to, aby lano mělo konstantní délku, čili aby, kdybych jej měl
> třeba metrovej vzorek, nešlo (viditelně) roztáhnout či smačknout.

no, takovy lano bych chtel videt :-). pokud mas lano ohebny (jinak nema cenu se bavit o uzlu), jde smacknout. ohledne deformace v tahu, IMHO je kazda pevna latka deformovatelna...
2 jkt:
b) polopropustne zrcadlo pracuje tak, ze polovinu svetla odrazi a druhou polovinu propousti, *ne* tak, ze by svetlo prochazelo pouze jednim smerem.
jak muze nekdo porovnavat LED diodu se zrcadlem?

MzM hovoril o svetelnej (nie svietiacej) dióde, to znamená, že sa "usmerňuje" tok svetla...bla bla
existuje mnoho súčiastok vyrobených pre svetelné (optické) obvody, ktoré sa nazývajú podľa štandardných (spracovavájucích elektrické signály - prúd) súčiastok.
násobiče, deliče, atenuátory, kadejaké transformátory (FFT, FCT, Dec2Bin) vlnovody (optické vlákna) a iné súčiastky ako polarizátory, komparátory a pod.
BTW: inteligentné bomby riadia optické počítače (analógové)
Legrační vlákno, fakt.
Máme tady ideální lano o minimální (kdyby byla nulová, jednalo by se o nějaký typ vlnění a to by obmotalo klidně i Milky Way;) ) hmotnosti, které je zcela napnuté. Pokud by se nám podařio manipulovat s ním dostatečně zručně - tak abychom rovnoměrně rozložili sílu po celé délce lana, což by asi nebyla sranda při obepínání toho válce:) ,myslím, že by nám ten metr chyběl, už jen kvůli tomu že tenhle vesmír je konečný.
Trochu praktičtěji - jak rychle bychom museli pracovat? Stačila by rychlost světla? Př.: Dvě lodi, každá na jednom konci lana, současně, pohybujíc se rychlostí světla by začaly obepínat válec - už tady je paradox, copak jde něco tomhle vesmíru dělat současně? A kdyby přece, trvalo by to přinejmenším půl světelnýho roku. Zajímavej nápad byl s červí dírou (neříká se tomu správně Einsteinův most?).
Ohledně "kočky";) Problém je, jako vždy, v kvantové fyzice. Jak zajistíš aby se odrazilo právě 50% paprsků? Vycházím ze slova polopropustné, poloprůhledné. Co kdyby ten paprsek obsahoval lichý počet fotonů? To ten poslední foton rozpůlíš? Myslím že tomuhle problému s paprskama se říká Jordanův efekt. Původně to bylo aplikovaný na hranol s ůhlem 45 stupňů, kterej měl půlku odrazit a půlku propustit. Nehledě na tepelný ztráty kdyby se ti ten paprsek podařilo uzavřít. Až bys to otevřel, zbyl by ti jen teplej vánek;)
Stanley_B707: ok, ale podle me "svetelna dioda" == LED == Light Emitting Diode.

goddard:
> A kdyby přece, trvalo by to přinejmenším půl světelnýho roku
nonono, od kdy je "svetelny rok" jednotkou casu?
#jkt: Taky by mi zajímalo, od kdy se v měrových jednotkách měří čas. Asi jdu na Google. . .
OK, mohl jsem napsat že by to trvalo půl roku, ale to by byla hloupost, protože při rychlosti světla se mění vnímání času. Viz. OTR (nebo STR?), paradox dvojčat. proto se mi to co jsem napsal zdá přesnější. Jak bys to definoval ty?
2 jkt:
>>ok, ale podle me "svetelna dioda" == LED == Light Emitting Diode.<<

Light svelo \ čiže svietiaca (svíticí, svítivá)
Emitting emitujúca /
Diode dióda

(samozrejme, že výraz "svetelná dióda" by sa mal nahradiť "optická dióda", ale nebuďme malicherní)

MR (BTW) , Veľa úspechov do nového roka, wšetkým.
Ja bych to s tou LED chapal spis jen jako princip, ne prirovnani k tomu, ze by to melo svitit -> z jedny strany to svetlo projde, ale z druhy uz ne, tj. to samy jako ze proud diodou z jedny strany projde, ale z druhy ne.
A co se lana tyce, myslim, ze by sla udelat maslicka :) ale i kdyby se hned po zavazani zase rozvazala, tak by to lano prasklo (jednou by ho nekdo natahnul, aby udelal masli, a nez by se to dostalo na druhy konec, tak by to trvalo +- svetelny rok a pak by prasklo, a to, ze bychom to ihned rozvazali, by se tam bohuzel dostalo az po te nevratne deformaci ;)
Lano o zanedbatelné hmotnosti má zanedbatelné tření, takže bych vás chtěl vidět, jak ho udržíte v ruce! :-D A moc zvědavej bych byl na to jak na něm budete vázat uzel. Je na to nějakej vzoreček, násobí se tam smykovej odpor s hmotností nebo s něčim takovym.
Dejme tomu že na konci lana je smyčka. Vy tu smyčku vemete a zatáhnete za lano, dejme tomu ho popotáhnete o metr. Za rok pak můžete pozorovat, jak druhej konec lana ucukne právě o ten metr.
Navrhuju přesnější formulaci úlohy:

Máme lano o délce 1 LY, válec o obvodu 1 LY+1m. Lano i válec jsou dokonale nepružné, dokonale pevné, mají zanedbatelnou hmotnost. Lano je ve vodorovné rovině natažené po obvodu válce a v této rovině zůstává. Na obou koncích lana je smyčka (to aby se s nim dalo manipulovat i bez tření). Tvar válce je stálý, nemůže se promáčknout. Na válci jsou podle potřeby skoby. (To snad pro definici stačí, jestli někdo máte připomínku, sem s ní!)

Upozorňuji že se jedná o teoretickou úlohu, tak sem necpěte připomínky typu že to nemůže nastat, to všichni víme.



1. Vezmu kus lana a pověsím ho na skobu uprostřed mezery mezi lanama.

Domnívám se, že za rok se druhý konec lana posune o půl metru. Lano se nenatáhne, natáhne se časoprostor, tomu to nikdo nemůže zakázat.



2. (znovu z výchozí situace) Na tu skobu mezi lanama pověsím oba konce lana. Pokud trváte na těch uzlech, nabízím podobnou věc: konce lan secvaknu karabinou (dok. pevná, dok. nepružná, samozřejmě :-), vyjde to nastejno s tou skobou.

Nevím co se stane. Podle Einsteina bych řek, že když na tu skobu pověsím jeden konec lana, něco by mi mělo zabránit tam pověsit ten druhej. Že prostě vezmu tu druhou smyčku a nebudu za ní moct zatáhnout. Pak se ale nabízí
3. jeden konec pověsim na tu skobu mezi, druhej konec pověsim na skobu, která se nachází na současné pozici toho konce (=> s tim druhym koncem nehnu, takže to je v poho). To už vážně nevim co s tim.
Mám otázku:

ide zostrojiť kocku z 12 rovnako dlhých špajdlí ?

ak áno, tak te možné zostrojiť kocku aj 5 štvorcových zrkadiel, ktoré majú spolu 20 hrán a 8 z nich je spoločných. (12 hrán má kocka)

(ale inak som triezvy)
jak souvisi hmotnost se trenim? pan se asi taky vratil z hospody... pokud myslis vzorecek ze zakladni skoly, tak se v nem asi bude pocitati spise s tihovou silou, ne?
viz kocka (btw. moc sem se zasmal kočce z 5ti zrcadel bez horniho dilu ) :o))
takže viz kocka ze zrcadel a neviditelnost:
IMHO: by se nestala neviditelna ale hodně hodně černá- takže třeba u mně nastole by byla vidět jako divný černý kus něčeho, a taky by její tvar byl definovan světlem které jde od zdroje světla těsně kolem kocky do oka.

btw. není lepší "krychlička"?
takze v uplne uplne tme by ta kocka byla neviditelna. jenze v takove tme je neviditelny uplne vsecko ;-)
Hmotnost souvisí s třením dost zásadně, protože bez hmotnosti není tíhová síla :-)