Filosofie + Mat/fyz - zabiju svoje rodiče

Představte si situaci, že si zacestuji časem, před dobu, kdy jsem se narodil a zabiju svoje rodiče - takže jsem se nikdy nenarodil, takže nikdo nezabil moje rodiče a já jsem to mohl spáchat,...
Motor i nekonečné množství energie mám.
Může nastat několik variant. Začneme od začátku.

Varianta A - Nezemřou.
Toho lze docílit několika způsoby:
Možnost 1 - Nepodaří se ti vycestovat zpět časem
Tím by se vesmír bránil vůči ovlivnění minulosti. Možná by to byla přirozená pojistka, aby nedošlo k narušení enrgetického stavu apod.

Možnost 2 - Nepodaří se ti je zabít
Ať už je muška sebelepší, masakr sebekrutější, vždy to přežijou.

Varianta B - Zemřou
Možnost 1 - Zabils rodiče v paralelním vesmíru, takže existuješ nadále
Možnost 2 - Zabils rodiče, ale ty přece už na světě jsi

Já mám nejradši A2 a B1.
Varianta B - Zemřou
Možnost 3 - podari se ti vycestovat do minulosti, najdes svy rodice zacnes napr. s tatou.=>ty v tu chvili zmiziz jako kdybys nikdy neexistoval*(tvoje matka to vsak prezije)[to by v opacnem pripade mohla byt i moznost 4]
Možnost 4 - podari se ti vycestovat do minulosti, najdes svy rodice a rozhodnes se je zabit najednou(ad.Možnost 3*)

*to by mohl nastat jakysi paradox, prestoze ses nikdy nenarodil, tak jsi existoval dostatecne dlouho na to abys zabil svy rodice. ale v soucasnosti by o tve existenci nevedili vubec nic protoze ses nenarodil.
ha, kdyz to tak ctu tak je mi jasny ze ze me nikdy teoretik nebude...
neco jsem k tomu nasel... docela zajimavy a asi by to tak i mohlo byt...
http://www.spaceinfo.cz/index.php?str=udko&id=28

Představme si náš čas jako přímku. Minulost vlevo, budoucnost vpravo. Říkejme tomuto rozměru x. Kolmo na tuto přímku nakreslíme druhý rozměr času - zase přímku, tentokrát y. Řekněme, že jste v čase x1 a chcete přeskočit do času x2 a zase zpátky do x1. Kdybyste to provedla nad jednorozměrným časem, tak se vám to podaří, i když zde hrozí časový paradox (v minulosti zabijete svého rodiče ještě předtím než se narodíte - po návratu do x1 byste tedy neměla vůbec existovat).

Pokud to ale provedete nad vícerozměrným časem, tak se už nedokážete vrátit do stejného času. Vezměme to na příkladu našeho nákresu dvojrozměrného času. Protože rozměr y používáme jako rozměr, v němž žijeme a v němž plyne čas pro nás, nemáme ho pod kontrolou a pohybujeme se v něm konstantní rychlostí dopředu. Chceme-li tedy provést přeskok v ose x a zase zpátky, dostaneme se z bodu [x1, y1] do [x2, y2] a odtud do [x1, y3], kde platí y1 < y2 < y3 (přeskok v čase nám jistě zabere nenulový osobní čas, proto jsou nerovnosti mezi ypsilony ostré). Nevrátili jsme se do stejného bodu a po návratu zjistíme, že existuje jiná minulost než kterou si pamatujeme z času [x1, y1] a tady už se o žádný časový paradox nejedná. I kdybychom zabili v čase [x2, y2] svého novorozeného dědečka, není paradoxní, že v čase [x1, y3] existujeme, protože jsme se v tomto ypsilónu nenarodili a ve skutečnosti sem vůbec nepatříme.
Tohle vůbec nemá smysl. Když budete hlouběji uvažovat nad kterýmkoliv filmem, kde se jedná o cestování časem (krásný příklad série Návrat do budoucnosti), vždycky narazíte na spoustu absolutních blbostí a nesrovnalostí.
Např. Návrat do budoucnosti - jedna ze stovek hloupostí:
Musí se vrátit do minulosti aby zabránil pohromě že se jeho rodiče nevezmou a on se tudíž nenarodí. Má sebou fotku na které je. Když už se zdá, že se to nepodaří, z fotky mizí, logicky, protože neexistuje a tudíž na fotce nemůže být. Hm, jenže jaktože je teda fotka zabíraná tak, že je tam pro něj místo, a hlavně jaktože vůbec tu fotku má, když neexistuje? Vůbec nemá smysl o tom uvažovat, ničeho se nedoberete.

Já vím že tohle není zrovna prozíravé, protože o světě toho ještě nevíme hodně, ale >> podle mě je cestování časem absolutní hloupost <<.
Proč?
Kde se ukládají informace o tom, jak svět vypadá v každé vteřině, aby se to později mohlo použít pro jeho rekonstrukci když se vrátíš v čase? A co víc - kde se ukládá stav světa, který ještě vůbec nenastal, aby se dal rekonstruovat když poletíš do budoucnosti? To má Bůh nějaký obrovský HDD nebo co?
Aby se živá osoba vrátila do minulosti do stavu v jakém byla, musí se znovu oživit všechny buňky co v té době žily a to do stavu v jakém byly. A jak toho chcete docílit?
2Tom: nesmis brat vesmir jako pocotac kterej obsluheje buh. kdyby mel stroj casu pri kazdem cestovani lovit v pameti jak ten vesmir v dany datum vypadal, tak by zaroven musel ten vesmir zvnovu vytvorit coz je celkem logicky nesmysl.(imho by se vytvareli paralelni vesmiry a ty by ses nikdy nemoh vratit zpet od kud jsi prisel-coz zase smysl dava).

imho by nejvetsi problem nastaval v tom kde by ses po pouziti stroje casu objevil. vsechno ve vesmiru se totiz pohybuje dost velkou rychlosti a tak by se klidne mohlo stat ze by ses objevil jenom par set kilometru od slunce, nebo dokonce v jine hvezdne soustave(vnejhorsim pripade by cesta vedla do nejake planety)
spook: ne tak docela. objevit se par set km od slunce nebo nekde jinde je nemozne, protoze cestovani v case pocita s tim, ze se pohnes jenom v jednom smeru naseho X-domenzniho prostoru, a to pouze po casove ose. objevis se na uplne stejnym miste, jako pri aktivaci stroje. ale mas pravdu, prece jenom ke stavebnim rekonstrukcim dochazi, takze se muzes objevit potom u nekoho ve zdi nebo na nejakym jeste blbejsim miste (treba kdyz na danym miste v budoucnosti/minulosti bude stat treba tavna pec nejaky tovarny)
cb: musíš si uvědomit, že Země obíhá kolem Slunce, Slunce kolem středu Galaxie atd. Jenže to bys potom nevěděl, kde přistaneš, protože pohyb je relativní. Možná existuje způsob, jak stroji času říct, co má považovat za nulový bod (v tomto případě podlahu). Zatím jej neznáme a posíláme akorát hřebíky 300 000 let nazpět.
>>nesmis brat vesmir jako pocotac kterej obsluheje buh. kdyby mel stroj casu
>>pri kazdem cestovani lovit v pameti jak ten vesmir v dany datum vypadal,
>>tak by zaroven musel ten vesmir zvnovu vytvorit coz je celkem logicky
>>nesmysl.

Však já vesmír jako počítač neberu, já jsem tím chtěl ukázat že je to nesmysl. Sám to píšeš "což je celkem logicky nesmysl". Ano, protože cestování v čase je taky celkem logicky nesmysl.

Ať se vám to líbí nebo ne, vše se řídí fyzikálními zákony. Velkou část jich zatím neznáme, hodně z nich nechápeme jak fungují. Ale cestování časem?
no prave protoze vse nezname, nemuzeme v tuto chvili odsoudit cestovani do minulosti jako blbost. kdyby takhle lidstvo uvazovalo porad tak jsme porad jeste na stromech:)

jinak plne souhlasim s Nípalem. je jasny ze by ses objevil na stejnem miste, ale jilikoz se vsechno hybe, tak je jedno a to samy misto v ruznych casech povazovano za dve ruzna mista.
Na tohle téma existuje knížka od Daphne du Maurier, už nevim, jak se jmenuje, ale princip je ten, že pojíte nějaké houbičky (hahá :)) a ocitnete se ve stejném místě, ovšem v jiný čas... časem se to samozřejmě zvrhne a celé se to pose... bezva kniha... Dále je jedna príma povídka... zkusím ji vyštrachat... http://www.pecinovsky.cz/josef/Povidky/POSLEDNI.htm ;)
Proč pořád všichni chtějí cestovat v čase o tolik (ať už dopřédu nebo dozádu)? Zkuste si taky někdy představit poskok tak o vteřinu. Párkrát ho zopakkujte a máte nejjednodušší a současně nejdrastičtější způsob klonování. Jste tu jednou, za vteřinu jste tu před vteřinou byli dva stejní, za další vteřinu jste tu před dvěma vteřinama byli třï, za minutu vás tu před minutou bylo asi 60... Tak kolik vás tu v tý chvíli vlastně bylo? A kolik vás je teď - neni čas se vracet, takže furt 60. Navíc každej z vás má teď naklonovaný svůj stroj času. Každý má vhlavě jinou situaci a jiný počet a jinou matematiku a jinou češtinu a jinýho dějepisáře a každej další míň a míň životního prostoru (třeba je vás 60 v jedný třídě, v jedný lavici), všichni milujete stejnou holku, vzájemně se o ni poperete (a nebo ne?)... Pak přijdou, seberou vám všechny strojočasy, zavřou vás do blázince, stroj času zminiaturizujou, přidaj do těch čipů, co už nám je plánujou nastřelovat do zadků, každej na světě (kromě psů, co už byly očipovaný dřív) bude schopen sebeklonování ... nemoh bych nějak v průběhu psaní přeskočit do vlákna o konci světa, hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů
Chudák... :)
Von? Nebo já? Nebo jávon? Nebo vonjá? Nebo Ty? Nebo kdoty?
Nebo Dotty, správně Dorothy, řečená Tootsie...

agent: Teplouš Less si tě chce vzít?!
Michael: Ne mě! Chce si vzít Dorothy!
agent: A ví o tom, že je lesba?
Michael: Dorothy NENÍ lesba!
agent: Já to vim! Ale on to třeba neví! Teda vlastně...

<konec ukázky> :)
To je na mě příliš pochopitelné, mé myšlenky víří mnohehehem chaotističtěji. Za to za vše o vše pro vše ovšem může Leinad se svým blbým dotazéééoum.
To nemělo být chaotické, ale vtipné... :( Tak nic, no...
ale jo, ten smajlik byl ftipnej
nejen
V podstate je cestovani v čase zatial prakticky . Avšak nedávno som niekde čítal príspevok o tom ako sa nejakému vedcovi podarilo zakódovať do špeciiálne upraveného laserového lúča data pričom potom ako uskutočnil pokus a vyhodnotil vysledky zistil že dané data dorazili niekoľko milisekúnd skôr ako sa pokus začal .----> Môže to byť blaf (neverím) . Môže to byť chyba prístroja (nepravdepodobné) . Môže to byť momentálne bezvýznamný objav ..... ale dokazuje že cestovanie v čase je možné ;)
Až budu „dato”, tak mě to začne zajímat. Přeložen do strojového kódu bych taky leckams docestoval dost rychle, ale nevím, jestli bych z toho něco měl :-(
Ještě k těm zabitým rodičům, čas se dějě lineárně a kdybys cestoval v čase, tak by tví rodiče nejspíš uviděli cizího člověka, na kterého by pak vzpomínali, jak moc byl podobnej tobě...
A rodiče prostě nemůžeš zabít... Byl by to paradox a kdoví, co by se stalo...
Žijem v době paradoxů a zrovna tenhle by měl vadit?
(To byla Filosofie, nikoli Mat/fyz)