5o: No to mám radost. Je to zkopírované odjinud, ale mělo by to fungovat.
Každý soubor v linuxu, tedy i na wz, je z převážné většiny v
souborovém sysému ext2 (případně ext3 - to je journalové
rozšíření ext2). Z toho vyplývá i to, jak se pracuje s právy.
Takže každý záznam v ext2 má typ a práva.
Typy tam můžeš nalézt: soubor, adresář, to jsou ty základní a pak
link, symbolický link, pojmenovaná roura a zařízení (pokud
existuje ještě něco jiného, tak to neznám). Práva se přiřazují kromě
linku a symbolického linku všem typům záznamů. Proč,
to souvisí zase s ext2, viz literatura.
Dále tedy jenom soubor a adresář. Co to je to víš , rozdíl v právech je, že právo "spustitelný"
aplikovaný na adresář znamená, že se do něj dá "vlízt" a
tuším že na adresáře se nedá aplikovat tzv "sticky bit".
== tady to asi bude rozhozene, ale to pochoíš...
==================
Práva u souborů a adresářů vypadají následovně
t r w x r w x r w x
^ ----- ----- -----
| | | `- práva pro ostatní
| | `------- práva pro skupinu
| `------------- práva pro vlastníka
`----------------- typ záznamu
Typ záznamu jsem viděl '-' (jako pomlčka vyjadřující nenastavené nic)
je soubor, 'd' - adresář, 'l' - link, teď si nevzpomenu na
rouru a na zařízení, ale to není důležité.
Tady je vidět, že každý soubor (budu tomu všemu teď říkat soubor, u
specialit adresářů adresář, bystrý jsi dost, pochopíš)
má nastavení práv pro vlastníka souboru, pro skupinu, které ten
soubor patří a pro ty ostatní. Pokud nahraješ soubor na wz,
zajistí se, že vlastník jsi ty, skupina buď tvoje, nebo users (podle
nastavení, nezkoumal jsem to).
každé této části se dají nastavit extra práva na rwx, tedy čtení,
zápis a spouštění. V praxi se to dělá tak, že majitel do toho
může psát a ostatní číst a pokud je to program, tak spouštět. Věci
týkající se bezpečnosti mají pro skupinu a ostatní pochopitelně
všehcno zakázané.
Příklady: (jak se to ukazuje např v konzolovém ftp)
-rw-r--r-- soubor.php -> toto znamená, že do souboru
"soubor.php" majitel může psát a ostatní číst
drwxr-xr-x img -> adresář, pravděpodobně na obrázky, do
kterého může majitel psát, ostatní procházet a číst obsah
- tady tě možná napadla možnost, co by se stalo, kdyby byl adresář
drwx--x--x, to skutečně jde, skupina a ostatní pak můžou
jakoby procházet adresář, když ví, co je tam za soubor, tak ho
dostanou, ale nikdy neuvidí obsah adresáře (ls, dir). Obdobně
je tomu u spustitelných souborů, kdy se dá nastavit -rwx--x--x,
soubor nemůžeš vidět, ale můžeš spustit.
Majitel souboru (a superuser, kterému se říká root) může tyhle
vlastnosti měnit. Většinou se vyjadřují osmičkovými zápisy,
které už jsi určitě viděl: 0666, 0744, 0700 a pod. (nula uvozuje
osmičkový zápis (v php)).
Ještě poslední zmínka o právech. To je ten zmiňovaný "sticky
bit". Normálně se vezmou práva vlastníka souboru a toho, kdo ho
pouští a vezme se menší z nich. Pokud je nastavený ten sticky bit,
vezmou se automaticky práva vlastníka souboru. Používá se to
třeba u tisku. Já jako marek nemám právo zápisu do zařízení tiskárny
(např. lp0), ale použiju program lpr, který má nastavený
sticky bit a tím pádem já spouštějící program jako uživatel marek
můžu přes tento program zapsat do lp0. Složité? Je toho akorát
moc najednou. Ale bude se to hodit.
No a aby to mohl číst apache, tak musí být buď nastavena správná skupina nebo práva pro ostatní aspoň pro čtení (u adresářů prolízání)